Jakou má ten svět smůlu, že přišel o Matheu, která dokázala vnést trochu života do toho umírání! Jenže největší smůla je to vlastně pro mě.
Jo, Matheo, přijít o tebe by byla opravdová smůla! Kdyby o tobě Kjersti Annesdatter Skomsvold nenapsala svoji prvotinu, byla by to velká škoda, protože bych se nesmála celou cestu z Brna do Ostravy. No dobře, za břicho jsem se zrovna nepopadala, protože ten tvůj příběh je vlastně dost tragický, ale párkrát jsem se smála bezděky, nahlas a dost často jen tak pro sebe. A za to všechno jsem si vysloužila několik pátravých pohledů ze strany spolucestujících. To bys Matheo nevěřila, jaký děláš rozruch!
Čím jdu rychleji, tím jsem menší je příběh mile podivínské důchodkyně, která se po celý život stranila společnosti a tak trochu nevěděla, co si počít sama se sebou. Teď, na sklonku života, Mathea přemýšlí, jak to udělat, aby po ní na světě něco zůstalo. Aby si někdo aspoň všiml, až zemře.
Tato kniha je o:
stárnutí, pletení, samotě, jahodovém džemu, sociální fobii, přesném času, lásce a životě.
Čtěte, když:
- máte 2 hodiny času a je vám tak trochu sladkobolně,
- chcete číst severskou literaturu, ale krimi už máte plné zuby,
- máte náladu na něco odpočinkového, ale zase ne bezduchého a tuctového.
Nečtěte, když:
- nemáte pochopení pro výstřední postavy,
- máte vztek na celý svět a chcete vidět téct krev.
Příbuzné knihy:
- Elling. Pokrevní bratři. – Ingvar Ambjornsen
- Autobus sebevrahů – Aarto Paasilinna
- Drž mě pevně, miluj mě zlehka – Příběhy z tančírny Century – Robert Fulghum
Hodnocení:
Jestli je pondělí nejhorší den v týdnu a včera byl pátek, pak knížku hodnotím jako 2. března.
Žádné komentáře:
Okomentovat