Čtení na léto

Už mě trochu znáte, tak víte, že čtu v létě, v zimě. Ale letní čtení je něčím specifické. Možná tím, že čtu častěji venku, v parku, na balkoně, za denního světla a ve větší pohodě. V létě mívám chuť na jiné knihy než v jiných ročních dobách. A toto léto po knížkách úplně prahnu! Státnicová pauza mi neudělala dobře a potřebuju ty abstinenční příznaky nějak porazit. Co chci číst toto léto?

Něco oddechového

Regenerace je prý důležitá a tak ji budu aplikovat i na mozek. Dám si něco nenáročného (Dovolenkáři), něco vtipného (Projekt Manželka) a něco trochu romantického (Zakletý v čase). 

Něco krvavého a brutálního

Potom, co se trochu uklidním, tak určitě budu potřebovat nějaký ten adrenalin. Krev, násilí, mučení, vraždy a tak. To bude to pravé. Už dlouho se chystám na Já, Poutník a slibuji si od toho všechno zmiňované. Ráda bych přečetla i více Nesbø. Chci začít s Peterem Mayem a Johanem Theorinem. 

Něco dramatického

Nesmí chybět ani rodinná a lidská dramata. Odpustím si vyhrocené podmínky typu válka a nechám to tak nějak v rovině dneška. Dám si Všichni jsme z toho úplně na větvi. No a aby to nebyla úplná pohádka, tak zkusím i Hermafrodita od Eugenidese. Sebevraždy panen miluji a na tohle se těším! Kdyby se dostalo i na Palahniuka, tak by to bylo nejlepší. 

Něco dlouho očekávaného 

Inspirace videi z BookTube je nekonečná. Poslední dobou se už raději ani nedívám, protože by to znamenalo další objednávku z Amazonu a to nemůžu dopustit. Mám ale dvě knihy, kterých se nemůžu dočkat a už vyšly i česky. Miniaturista a Volání netvora. Miniaturista má nádhernou obálku a Volání netvora je skvěle ilustrované! Miniaturista je o jedné rodině, Volání netvora o jednom chlapci. Jak mám vědět, co číst dřív?

Něco fantastického

Taky to chce nějaký ten únik z reality. Holka s křídlama, co nejsou vodka s RedBullem, zní fakt dobře (Podivuhodné a krásné soužená Avy Lavander). A pak je taky na čase naučit se nějaké nové termíny a slova. Famfrpál už mám osvojený. Dám si Kostičas! Když bude dobrý, tak budu mít možnost plynule navázat, protože už brzy vyjde Vidořád. Bude to krása. 

A jak to máte s letním čtením vy? Zaujalo vás něco z mého přehledu? Co jste četli a co jste nečetli? A co musím okamžitě přečíst? Každá pomoc je vítána.

Cukrovaté léto, Cukrouši! Letos bude!

Holčička, která nechtěla vyrůst - Isabelle Caro

Maminka říkala, že se člověk musí zbavit i radosti z jídla. Po šest týdnů proto vařila jídla bez barvy a chuti. Například rýži s mlékem bez cukru, nebo jen samotné těstoviny, bez omáčky i bez másla. V normální době nebylo na jídle nic strašného, ale během půstu dosáhlo hranic stravitelnosti.

To ti, Isabelle, bylo sedm. A jak na tebe maminka byla pyšná, že už tak malá dokážeš společně s ní držet půst! Tvoje maminka moc radostí v životě neměla. Chtěla, abys nikdy nevyrostla. Chtěla tě mít pod kontrolou. A ty sis každý další centimetr výšky i šířky vyčítala. Rostla jsi. Maminku jsi zklamala. Nedokázala jsi tomu zabránit, i když ses celý život tak moc snažila.

Holčička, která nechtěla vyrůst není příběh o anorexii, tak jak si ho většina z nás představí. Žádná dospívající holka, co chce vypadat jako modelka z obálky. U Isabelle všechno začalo psychickým terorem v rodině, který Isabelle nastavoval pokřivené zrcadlo a uvrhl ji do toho nejbludnějšího ze všech bludných kruhů. 

Celý příběh je neskutečně smutný, syrový a bezvýchodný. K tomu všemu pravdivý a skutečný. Důkaz toho, že výchova je základ. Svůj příběh Isabelle vypráví od narození až do doby, kdy se nechala vyfotit nahá pro kampaň upozorňující na anorexii. Isabelle si dala předsevzetí, že se vyléčí natolik, aby se dožila svých šedesátých narozenin. A jak asi všichni víte, tomuto předsevzetí dostát nemohla. Zemřela v 29 letech. Už nevyroste. Snad je maminka ráda. 

Kniha je o:
šálách, zvracení, zpívání, kontrole, zahradě, Paříži, plastické chirurgii, herectví, výchově.

Čtěte, když:

• máte dceru,
• se neradi díváte do zrcadla,
• obdivujete Hollywoodské hvězdy.

Nečtěte, když:

• jste přecitlivělí,
• jste psychicky nevyrovnaní,
• potřebujete pohlazení po duši.

Příbuzné knihy:

• Alice v říši divů (a taky před zrcadlem) - Sarai Walker
• Jmenuji se Martina - Ivona Březinová

Hodnocení:
Jestli si Isabelle nechala vytetovat pihy na obličej a já mám svého origami ptáčka, pak tuto knihu hodnotím jako vytetovanou námořnickou kotvu.

Bazalková zmrzlina

V létě potřebujete zmrzlinu. Zvlášť když je venku tak skvěle horko. Mám ráda všechny ty smetanové, dobré a tučné nanuky a kornouty s energetickou hodnotou tří hlavních jídel. Kromě ledu ochuceného ovocnou šťávou jsem sama nikdy žádnou zmrzlinu nepřipravila a tak jsem se rozhodla to změnit. A rovnou něco zajímavého. Žádná klasika, ale bazalka! 

Na 4 zmrzlinové poháry:

• 15 g čerstvých bazalkových listů
• 80 g cukru krupice
• 80 g mascarpone
• 350 g řeckého jogurtu

Příprava zmrzliny je taková princezna Koloběžka. Je časově náročná a není časově náročná. V kuchyni moc času nestrávíte, ale občas si na ni musíte vzpomenout a něco málo udělat. Začněte tím, že v mixéru nebo robotu rozšleháte umyté bazalkové listy s cukrem. Vznikne sytě zelená pasta, která vypadá jako přísada do nějakého prapodivného lektvaru.

K zelené pastě přidejte všechen jogurt a mascarpone. Pořádně promixujte, až bude hmota rovnoměrně světle zelená. Celé to přelijte do nízké nádoby, kterou můžete dát do mrazáku. Vanička od kupované zmrzliny je ideální. Nechte tuhnout asi 2 hodiny a pak hmotu znovu promixujte. Tohle udělejte aspoň 2x za sebou. Už chápete tu časovou (ne)náročnost? A pak už tuhou zmrzlinu můžete servírovat. 

Zajímavý postřeh mého bratra: ta zmrzlina chutná po bazalce. Šokující, já vím, ale je to opravdu tak. Je to bystrý hoch. Bazalkovou zmrzlinou neplýtvejte na konzervativce. Dejte jim polárkový dort a sami si pochutnejte na téhle dobrotě. Je akorát sladká a akorát smetanová. S ovocem výborná. 

Recept z kuchařky Albert Spolu u stolu. 

Neztraťte se

Na světě je jenom málo věcí, které jsou lepší než cestování. Fakt málo. A když k cestování připojíte plánování s průvodcem v ruce, tak už fakt nevím. (Opomenu-li možnost cestovat s Christianem Balem.) Když není po ruce charismatický průvodce preferovaného pohlaví, musíte se do toho vložit sami. S papírovým průvodcem. Vybrat toho správného je stejně těžké, jako najít toho dobrého živého. Mým šampionem jsou Rough Guides.

Průvodce pročítám před cestou i v terénu. Před cestou se rozhoduji, co všechno potřebuji a musím vidět. Na to je ideální úvodní charakteristika místa a fotoseznam těch nejzajímavějších nebo nejtypičtějších věcí. To má Rough Guide vždycky. Ať už je to průvodce pro město, region nebo celý stát. V místě pobytu jsou pak super dílčí mapky v každé kapitole. Žádné další potřebovat nebudete. Navíc nedaleko hned najdete podrobné informace o historii všech zajímavých míst, včetně upozornění na detaily, které neznalé oko přehlédne. Takhle vám neuteče žádná podivná socha v průčelí budovy nebo pamětní deska na chodníku. Všechno najdete.

Rough Guide neopomíjí ani muzea a galerie. U těch nejvýznamnějších si předem můžete přečíst o tom, kde visí van Goghovy Slunečnice (pokud je zrovna nepřevezli na výroční výstavu zpátky do Amsterodamu) a které další sbírky byste neměli vynechat. Věřte mi, pokud na ty boží galerie typu Prado nebo British National Gallery nemáte celý den a spoustu energie, pak vás ta krása kolem zahltí a nebudete z toho mít vůbec nic. 

Tradičním soupeřem průvodců Rough Guides je Lonely Planet. Ten je prý lepší na výběr levného ubytování. Jak často hledáte ubytování na místě? Kdy naposledy jste si našli ubytování bez Booking.com? Přesně. Tím "přidaná" hodnota Lonely Planet odpadá. Má oblíbená část průvodce Rough Guides je úplně na konci. Jsou to takové ty zajímavosti typu Londýn v literatuře, historické souvislosti a významné osobnosti. Ideální čtení do letadla.

Proti dobrému průvodci může mluvit jedině cena. Ale i to má řešení! V dobré knihovně by se takový průvodce měl dát půjčit. Třeba v Moravské zemské knihovně to není problém. Tak až v létě někam pojedete, tak plánujte s průvodcem! Úplně vám to závidím. Kdybyste s tím potřebovali pomoct, tak dejte vědět. A hlavně se neztraťte!

Cukrovaté léto!

Mělas to vědět - Jean Hanff Korelitz

"Její pacientky nebyly hloupé. Byly vzdělané a vnímavé. O řadě z nich se dalo říci, že měly úplně zlatou povahu. Jenomže to, že v mládí natrefily na potenciálního partnera, který jim jasně řekl anebo aspoň naznačil, že je s ním čeká utrpení, a fakt, že na to přistoupily, načež to slíbené či naznačené trápení taky obdržely... Tak nad tím jí zůstával rozum stát." 

Grace je psychoterapeutka. V New Yorku žije se skoro pubertálním synem Henrym a se skoro dokonalým manželem - dětským onkologem Jonathanem. Právě jí má vyjít kniha s názvem Mělas to vědět. Kniha o tom, jak ženy už na začátku vztahu znají špatné nebo problematické vlastnosti svého protějšku, ale zamilovanost jim velí předstírat, že neexistují. 

Zápletku knihy se dozvíte už z divného devadesátkového přebalu knihy. Vražda matky synova spolužáka a po manželovi se slehla zem. Grace, mělas to vědět, co? Čtenář to ví už na straně 100 a pak dalších 300 stran čeká, že přijdou ty slibované WTF momenty, kdy na zamotanost příběhu zůstanete jenom němě zírat. Spoiler: nepřijdou! Celé je to přesně tak, jak si myslíte. 

Jean Hanff Korelitz se vyžívá v popisech. Nudných popisech. Kapitoly na sebe moc plynule nenavazují. Jedna kapitola je rozhovor s detektivem, další kapitola je rozhovor s nejlepší kamarádkou z dětství a následuje rozhovor s otcem. Jenom se mluví a nic se neděje. Celých 435 stran! A to je Mělas to vědět kniha charakterizovaná jako thriller. Thriller zažíváte vy, když přemýšlíte, jestli si z vás někdo dělá srandu, když se na obálce dočtete, že tohle je jeden z bestsellerů The New York Times. Mezi řádky jsem viděla marný pokus o další Zmizelou. Už to přestaňte zkoušet. Je to nuda. 

Kniha je o:
špercích, jezeře, New Yorku, zimě, onkologii, houslích, stipendiu, psychoterapii a nevědomosti.

Čtěte, když:

• nemáte nic lepšího na práci,
• máte rádi pozvolné vyprávění,
• chcete doufat v zázrak na posledních pár stranách a nevadí vám zklamání.

Nečtěte, když:

• od knihy označené žánrem thriller čekáte napětí,
• hledáte těžko rozluštitelnou zápletku,
• se chcete ztratit v ději a dělat, že nic kolem vás neexistuje. 

Příbuzné knihy:

• Manželovo tajemství - Liane Moriarty
• Zmizelá - Gillian Flynn 

Hodnocení:
Jestli Henry hraje na housle a já se kdysi marně snažila na klavír, tak tuhle knihu hodnotím jako pískání na píšťalku.

Recenzní výtisk zaslalo nakladatelství GRADA.